Dneska to nebude o popisování krásné přírody a naběhaných kilometrech ale o chlastání chlórované vody a motání se od stěny ke stěně. Ano, ano, zúčastnili jsme se po X letech závodu v plavání.My, znamená já (Vojta), můj brácha (Břéťa) a kámoška (Jana) a společně jsme hájili barvy týmu SVCA/NVPP (kdo nezná - Školící a Výcvikové Centrum Asklepios, kde děláme instruktory plavání a NVPP to si tady dočtete).
I nadešel čas přihlášení na závod Plavecká šestihodinovka pořádaná Sri Chinmoy Marathon teamem ve Zlíně. Po přečtení propozic přišlo na řadu vyřešit první zádrhel a to sehnat plavky schválené FINA, které jsme v životě neměli a je to docela pálka. Naštěstí se dají sehnat čínské na Alíčku za pětikilčo, jen pozor na velikost, není XL jako XL.
V den závodu jsme nabrali Janku, v autě vymysleli strategii (která nám byla celkem k ničemu, stejně jsme všichni vytuhli), odprezentovali se, vyslechli předstartovní instrukce a 3, 2, 1.
Jana plavala jako první, všechno vypadalo na pohodu, střídalo se co půl hodiny tak jsme obhlídli občerstvovačku a šel jsem na sebe natáhnout ty stahovací plavečky velikosti dětské XL, natáhl žlutou čepku (poprvé co jsem plaval s čepkou pač každý v dráze měl svou barvu, aby se rozhodčím lépe počítaly bazény). V dráze jsme mimo jiné byli s týmem Totální plavání (kde plaval i jeho instruktor Tomáš Vojtěchovský), který mi hlásil že bychom jsme se mohli střídat. Předávka proběhla v pohodě, Jana plavala za Tomášovým parťákem, takže jsem vyrazil za Tomášem, který mě na první obrátce pustil a začal můj boj. Jelikož mi to jinak nešlo, a jsem přeci na závodě, tak jsem do toho pádloval co to dalo. Připadal jsem si jako v moři, co nádech tak hlt vody, než jsem to trochu zkoordinoval. Za půl hodiny jsem tolik vody ještě nevypil. Půl hodiny jsem tahal čtyřčlenný vláček. Až na mladého blázna, který nás předplaval asi o 200m. Nikdo z vláčku mě nestihnul vystřídat, a po doplaváni vypadali, stejně jako já, že jim to dalo zabrat. Ale třeba se tvářit jakože pohodka, že?
Pak šel na řadu Břéťa, Jana a opět já. Druhá půlhodinka byla o hodně lepší. Podařilo se mi cuknout hned na začátku a plaval jsem si pohodovým tempem, hezky technicky, nikým neotravován. Až na občasné předplavávání, kde jsem dostal kopačku do hlavy apod.
Těžko říct jak se cítili Jana s Břéťou, jelikož Jana asi nic podobného ještě neabsolvovala (my alespoň v běhu) a Břéťu skolila nemoc, takže plaval svoje pohoda tempo, tak aby to 4x vydržel, i tak toho naplaval z nás tří nejvíc.
Jelikož se frčí bazén za bazénem, žádné stromy, žádné nebe a kachličky jsem počítat nestíhal, skočím na konec závodu. Po nakouknutí do průběžných výsledků jsme zjistili, že jsme na 3. místě, zhruba na stejno se čtvrtýma. Jich však bylo v týmu 5 a my byli vytuhlí jak staré papriky a už nešlo přidat tak jsme se jich jen drželi. Nakonec teda 4. místo v kategorii, celkově šestí s naplavanýma 21,5 kilometrem. Mohlo nás potěšit 2. místo v nevypsané kategorii MIX .
Na závěr třeba poděkovat organizátorům za krásný závod s příjemnou atmosférou (kdo nezná Sri Chinmoy marathon team, tak na ně koukněte, závodů pořádají více, zvláště běžeckých). Užili si hlavně bezmasí jedlíci, jak na občerstvovačce tak i na večeři. My co chtěli řízek, jsme měli smůlu. Do příštího roku je třeba potrénovat, ať pořád nesbíráme čtvrtá místa.
Sportu zdar.
