Strava

Facebook

Video

Archiv

Kategorie: Články

Perun 4: Reportáž psaná ....... v obýváku :o)

Perun 4: Reportáž psaná ....... v obýváku :o)Po nepříliš povedeném loňském ročníku PerunSkyMaratonu jsem nastupoval do čtvrtého s pocity raději neutrálními. Od začátku roku bylo méně naběháno, ale zato více tréninků v horách, více km převýšení plus kratochvíle typu Lysacup atd.

Počasí tentokráte nezklamalo, neboť mírné mrholení a teplota okolo 10-11 st C je pro většinu z nás optimum. Proto volím jen klasický klubový dres NVPP a světležluté návleky na ruce. Jinak poprvé v závodě testuji nové boty VJ Sport IROCK 2.
Po startu klasika - všichni uhánějí jako zběsilí a já samozřejmně s nimi. Sjezdovku zdolávám v čase okolo 27-28 min, což je jistě davová psychóza, ale co už. Seběh ke studánce je výborný, na Jantarce držím (pro mně) slušné tempo 4:45min/km, perunská od horní cesty naštěstí bez příhod (ne jako vloni) a daří se mi poprvé i předbíhat. Gutské srandy jdou tak nějak nemastně neslaně. Při stoupání na VJ už snad konečně nacházím rovnováhu mezi tempem, dechem, tepovkou a hlavou. Seběh do Řeky je opět fajn, koryto potoka pěkně po kamíncích - i zde se povede někoho předběhnout. Příslop - jde to, seběh z něj trochu pouštím a ihned oceňuji nové boty, protože drží jak šlak a opět předbíhám několik borců. Následuje obligátní trápení na Šindelnou - nevím proč, ale tento úsek mi nikdy neseděl a přitom je na něm v podstatě velké kulové. Hřebenovku na Kalužný už trochu cítím, ale rovinky jde stále slušně běžet a bez křečí. Občerstvovačka v Tyře - zde se pořádně láduju cukrem, solí, banánem, pitím a potkávám (resp. mně dobíhají) moje dvě platonické lásky - Adriana from PL a Helča from CZ. A pak už je to taková naše love story. Na Ostrý s Helčou v patách, pak mně předbíhá, pak oba předbíháme Adrianu, při seběhu na Kozinec nejprve Adriana předbíhá mně, pak Helču, pak já pomaličku dobíhám Helču a u chaty je moje. A abych nezůstal v té naší trojce jen druhý, dávám si u vodárny nějaký oranžový jed a začínám opět stíhat Adrianu. Když ji dojdu, veškerá romantika je rázem pryč... :" Cholera, wiedziałam, że to znów ty....". Tímto story končí, pak a už jen traverz pod slalomák a hurá na Grande finále. Zrychluji frekvenci dechů, šlape se pomalu, ale jistě, bez krizí a ještě se povede předběhnout 2-3 závodníky a konečně cíl. Čas- lepší než vloni: 6h a 33min. V cíli mně čeká moje manželka s povzbudivým slovem - wyglóndosz, jak byś mioł zaroz umrzić

Pár postřehů na závěr:
1. Test nových bot - jednička - vřele doporučuji.
2. Křeče- nebyly a základem byla pro mně sůl.
3. Žadné gely - jen hroznový cukr, banán, ionťák.
4. Nepřepalovat úvodní sjezdovku - zde se to trochu nepovedlo, ale ne zas tak moc.
5. Nebrat s sebou zbytečné pinkle. Vystačil jsem si se dvěma softflask á 0,25ml, hroznový cukr s Tesca, sůl z kuchyně, šustka od Webra
5. Fanoušci - děkuji Palovi Třináctce a zbylé grupě NVPP-Metloš, Břetislav a spol., kdy poslední dva jmenovaní na Šindelné provolávali hesla typu "Ty voe, to má být jako běh...?" apod.
6. Celkový dojem - pozitivní.

Ahoj za rok na nové trase