Strava

Facebook

Video

Archiv

Kategorie: Články

Na plný boty- Los Zabaczkos opět here!

Na plný boty- Los Zabaczkos opět here!Tradičně jako už každý rok v pátek sedám do auta se stejně postiženýma bláznama a vyjíždím vstříc novému dobrodružství!

MEEEE!!! Nemám anticrampy… Ale co už, nevracíme se pro ně, to dáme i bez nich… Sedáme v Bys3 do auta a valíme prvně pro Metloszka a pak pro Tele-sku… Následně meeting place na benzínce v Dobré, kde se ještě potkáváme s druhým autíčkem, kde sedí Lubo, Vojta a Šušo. Jsme všichni, takže hurááá do Karlovyc. Přijíždíme, parkujeme, hulákáme a vypadáme opět jak největší šašci… Při registračce dostáváme super mňam vege dobrůtky a bombíme zabrat place. Po chvilce doráží Tomek Štverák a Ondra Kantor ( Strašně rychlé prase ), takže kecáme, smějem se a čekáme až z nich vypadnou ty vrcholy… OoO… Vysoká, Kotlová, Gigula… Trať vypadá slibně ( na startu i perfektně naplánovaná ), převlíkáme se tedy do racových hadérků a pomalinku fičíme na start. Je teplo a vypadá to na krásnou noc… 3,2,1 stááárt!!! Rozbíháme za budoucíma vítězama Ondrou a Tomem a hezky si to šineme 4:30 na kilák hned od začátku… To bychom nebyli my, kdybychom už na prvním vrcholu s něma neudělali nejméně o kilák navíc… Vysoká… Kaťulka vypadá v good stavu a jako 3 mixíci vybíháme vstříc druhému vrcholu… „ Kačo, jak přidáme, tak je dostanem… “ Myslím, že jsem řekl něco takového… Cesta na druhý vrchol byla úžasná. Krásný hřebínek, kde jsme rubali jednu dvojku za druhou a prostě si užívali cestu, kecačku a krajinku kolem nás. Konečně dobíháme první mixíky a předstíráme, jaký to pro nás není výklus, abychom je deprimovali… Do kopců se jakštakš drží, ale v seběhu nemají nárok… Druhá kontrola… Cvak a seběěěěh… Tvoříme si hezký náskok a vypadá to na pohodový výstup na další kopec, kde se zaručeně nejde ztratit… Meee… Vcházíme na žlutou značku, dáváme gelík a samozřejmě žlutou ztrácíme… Dáváme si opět 2 kiláčky navíc bahýnkem, bo být čistý to se nehodí a trefujeme značku… Celou cestu motivační kecy jak hrom a totálně vyšťavení lezeme na kopec… Podporujeme ostatní ( kteří třeba jdou teprve z prvního kopce ) a fičíme si to dál… Scházíme z turistické značky ( tentokráté záměrně ) a celkem na první šup s trochou nervů trefujem i třetí kopec… „ Nééé… Ondraaa… Dupeeeej!!!! “Jsme šťastní!!! Jako druhá dvojice máme všechny vrcholy!!! Samým stěstím sbíháme na špatnou stranu… Jsme smutní… A tak co už… Další kilometříky navíc, ale po náročném a bolestivém seběhu jsme v Karlovicách… „ Kači pojď, už to je jen kilák!!! To už je pohoda… “ Noo… Né že by to bylo ještě skoro 8 kilásků po nádherně tvrdém asfaltu, ale bylo… Každý krok už bolel, ale každým krokem jsme se blížili. Míjíme ceduli hotel Galík ( cíl ) 2,5km a já doufám, že nedostanu pěstí… Asi kilometr před cílem se otáčím za sebe a najednou vidím dav čelovek… V tu chvíli nemám moc slitování a vybízím Kaču, ať naposledy přidáme a ať nás nedoběhnou… Byli jsme smíření, že kvůli bloudění jsme stejně spadli určitě z výborných příček, ale i tak, bojovat se musí až do konce!!! Bereme to loukou, kterou to trošku zkracujem a vybíháme u hotelu… Vbíháme dovnitř… „ Hej tak jak jsme dopadli!!!??? “ Vyhrkl jsem na hlavního pořadatele… „ Nooo vypadá to, že jste úplně první dvojice!!! Gratuluji “ Chudák mi podával ruku, ale v tu chvíli se mu nedočkalo odpovědi, protože jsme právě oslavovali s Kačou to, co jsme dokázali… Emoce propukly naplno!!! Málo chybělo od slziček…:)))) Úplně na šrot, ale šťastní!!! Co nevidět přibíhá Šušo s Tomem a povídáme si zážitky!!! Dali jsme je všechny!!! Po chvilce doráží i druzí mixíci, co tvrdí, že naše výhra byla štěstí ale jejich kilometráž a výsledný čas ( 31Km/3:45 ) a náš (35,5Km/3:41) mluví za vše… po chvíli dobíhá i Lubo s Vojtou a Metloš s Terou a všichni jsou šťastní, jak moc se akce povedla.

Rád bych nakonec poděkoval všem bláznům, se kterýma jsem mohl tenhle super trail sdílet a hlavně Kači, která bojovala úplně do posledního konce a posledního kroku!!! Jsi skvělá a bez tebe bych to nedal!!! A ještě bych chtěl dodat, že tohle jsou jen mé dojmy a moc rád, bych si přečetl, jak to cítil někdo jiný...O:-)

Díky moc lásky a příští rok naviděnou!!!