Strava

Facebook

Video

Archiv

Kategorie: Články

Na plný boty 2014

Na plný boty 2014Žabaci vyjeli na valašsko! Úspěch? ANO!

Opět na začátku školního roku padla otázka, jestli se letos zajedem proklusnout na np botky. Tak proč né, že, když už je teda po sezóně a minulý rok se to nějak nepovedlo dokončit… V pátek večer sedám ke svému parťákovi Metlošovi do caru a valíme směr Valašská Bystřice s malou zastávkou na nabrání další dvojice ( Terka a Kača ). Takže auto plné žabaků a zabaček vyjelo… Cestou tam samé bombovní songy na motivačku před závodem a troška nutellky a dobrotek z domu. Přijíždíme na místo a zabíráme fleky na bivak co druhého dne. Registračka proběhla celkem rychle a s úsměvem pořadatelek…:) No… Kecáme, kecáme, potkáváme známé tváře a znovu kecáme a už je tu 21 hodina, kdy nám konečně prozradí vrcholy… Vypadá to na krásnou noc v Beskydech! :) Zvonový, Ptáčnice a Štípa… Yeah nikdy jsem takové vrcholy neslyšel, ani neviděl na mapě!!! Vypadá to na pohodových 30 kiláčků… Převlíknout do závodního, sbalit mapu, pac a pusu holkám a START! Lidi vyletěli, jak kdyby to byl snad nějaký závod… Za první kopeček jsme zvolili Zvonový… Nabíháme do lesní pasáže tak po 200 metrech a přecházíme do chůze… Pohodovka si to šlapeme nahoru a… Asfalt story… Smůla… 4:30min/km a jedem si svoje bomby… Ani jsem se neprobral a už vidíme u vrcholu stan s pořadatelema… Podáváme kartičku… Cvak… A valíme dál… Cestou kecy o tom jak to ten Bruner dělá, když čurká za tempa 4:30 na kilák… My si radši zastavíme… Probíháme lesem, já skoro házím skok plavmo dopředu a letíme dál… Probíháme opět vesnicí a valíme si to na druhý v pořadí. Ptáčnici. Až na to betonové stoupání na začátku celkem spoko kopec. Rozinka sem, pitíčko tam a pohodově si to šlapem nahoru. Mezitím nás předbíhá no name týpek v Salomonkách, který vypadá, že má docela na spěch. Ani nevím jak se ocitáme na druhém vršku… Dáváme trošku maxinuty(nějaké mysli tyčinky) a valíme dál. Myslím, že v nohách jsme měli teprve něco kolem 13 kilásků… Teď následuje Štípa… Nejdelší přeběh pod kopec a největší stoupání závodu. Jedém na to… Seběh si zase užíváme a zlepšujem průměr a za chvilu se ocitáme pod kopcem. Trošku bahno trošku voda, ale nic, co by nás mohlo zastavit. Snad jen… Jéjku dobíháme k elektrickému ohradníku, který vypadal že trošku kope… Dojeli šlunzoci tuž ideme na to… Jedna nožka, trošku strachu, že zavadím rozkrokem a druhá nožka… Pohoda hotovka i na druhé straně… Cestou nějak zjišťujeme že serpentinama by to mohlo být docela dlouhé tak jdeme rovnou direct… Nevím jak jsme to udělali, ale povedlo se nám vylézt skoro přímo u kontroly… V tuhle chvíli závodu jsem si uvědomil, že jsme bez kufrování našli všechny tři vrcholy! Super!!! Teď už jen seběh pod kopec a dlooouhý až nekonečný asfalt… Dolů sbíháme samozřejmě free bez značky jen s jednou čelovkou protože kolega nevyměnil baterky před závodem. Troška ostružim troška klouzání ale dostáváme se na pevnou neklouzavou zem. Míjíme značku Valašská Bystřice 6 km a s radostí se pouštíme do toho asfaltového pekla! Tak po dvou kilometrech to začíná být hooodně moc únavné a Metloš i já začínáme pěkně tuhnout… Někdo gel, někdo anti cramp a šmarujeme si to dál… Hodně povzbuzujících slov, hodně vzpomínek a konečně cedule Valašská Bystřice… Tyo! Cíl! Ale bohužel… Vesnica dlouhá jak 14 dnů takže ještě dva kiláčky klusu… Nakonec přibíháme do dokonce osvětlené části a Luky spatřuje kostel vedle kterého je taky náš společenský dům kde končíme… Poslední zabijácký kopeček do cíle, vyrážíme dveře a? „ Noo dobrý, jste 1 dvojice co dorazili a celkově čtvrtí.“ Organizátor vyloženě potěšil!!! :) Závěrečný placák s Lukym a kecačk s doběhnutýma jednotlivcema… Po chvíli volají holky, že nějak gupě naplánovali trasu a že by to chtělo odvoz… RESPEKT jim jak sviňa, že do toho vůbec šly! :) A hoodně moc děkuji i svému parťákovi…:) Prostě vysněný závod… Pak už jenom vyčůrat, pomodlit a spát! :) Ráno přebrat ceny a směr HOME s malou zastávkou na policejní stanici v Rožnově p. Radhoštěm. Konec dobrý všechno dobré…:) Těšíme se na další rok!!!:)