Strava

Facebook

Video

Archiv

Kategorie: Články

Na plný boty

Tři vrcholy...

 tak jsme se s mým bráchou rozhodli v pátek odpoledne, že si dáme v pátek v noci noční závod na plný boty, který byl tento rok v horní lomné. Na tomto závodě je zajímavé to, že se každý rok koná někde  jinde a s třemi jinými vrcholy.(ano musí se zdolat tři vrcholy;)). Hlavní u tohoto závodu je mapa, kterou jsme si ještě rychle běželi půjčit do oddílu Tom 1303 Maracaibo. S mapou a s dobrou náladou jsme vyrazili na místo činu.

Když jsme dorazili a zaprezentovali se za NVPP, opět se na nás dívali jako že jsme z jiné planety..:o) Nicméně, dozvěděli jsme se, že se posunul start o hodinu, takže jsme si tam od 20:00 krásně počkali do 22:00 než byl start. Ve 21:00 jsme konečně dostali vrcholy ať si můžeme naplánovat trasu. Musím říct, že dva ze tří vrcholů jsem neznal a bratr natom byl stejně, takže jsme si říkali že bude sranda.

První vrchol byl jasný Kozubová. Druhý už méně Smrčina (Poblíž ostrého). A abychom se nenudili třetí vrchol Mituří, byl poblíže morávky. Bezva po startu jsme vyběhli velmi dobře, začínalo se po asvaltu a pak se přecházelo do lesa. Na počátku lesa Hanys konečně zjistil že se trošku hodně oblíkl, takže jsme stavěli aby se svlíkl. Trošku nám odběhlo čelo ale nám to nevadilo protože jsme si to těžce užívali.:) Cesta na Kozubovou přes Kamennitý byla vpohodě, až na kopec který vede na vrch kozubky. Skoro všichni vytáhli tyčky kromě mě.:)

První vrchol jsme si dali úplně vpohodě a měli jsme plno sil na další vrchol. Bohužel při cestě na druhý vrchol, jsme trošku netrefili cestu a seběhli jsme si cirka půl kiláku dolů. Naštěstí jsme se otočili a dali se na dobrou cestu.:) No cesta na Smrčinu byla hodně šílená všude bahno, voda a sem tam sníh. Než jsme doběhli ke kontrole, měli jsme oba úplně mokré nohy. Na otočce jsme dali první jídlo, chalu. Než jsme jí stačili sníst další dva týmy co snáma běželi byli fuč. Tuž marné. Vydali jsme se během na slavíč. Na slavíči při doběhu nás uvítal spurný pes který Hanysa rafnul do nohy. Naštěstí nic vážného a pokračovali jsme dále. No opět jsme se vydali důvěřivě za jednotlivcem, který to vzal trošku blbě. Naštstí jsme se otočili dříve než ten, co běžel před náma ale byla to další zacházka. No pokračovali jsme cestou na poslední vrchol. Pořád jsme hodně klesali a začínali jsme si uvědomovat že to budeme muset znovu nastoupat. Když jsme po dlouhé době potkali tým, řekli nám že to je dolů ještě kilák a pak stoupačka. Byl to můj nejdelší kilák v životě. Když jsme se konečně dostali dolů začali jsme hledat cestu na vrch. Ze začátku jsme to zkoušeli nějakýma cestičkama ale pak jsme potkali tým, který nám řekl že musíme direct jinak se tam nedostaneme. Když jsme začali lézt nahoru (A že jsme opravdu lezli), začaly nám docházet síly. Na cestě kde jsme dávali pauzu jsme dali carbosnack a magneslite abychom do sebe dostali nějakou energii. Řekl bych že nás to dostalo na další cestu která vedla už k vrcholu. Když jsme naní konečně byli, doběhly nás týmy se kterýma jsme byli na Smrčině protože se také stratily. Vydali jsme se po cestě samozdřejmě na druhou stranu ale brzy jsme si to uvědomili a otočili se. Na poslední kontrole si ti co zapisovali krásně hověli ve stanu. Taky už jsme chtěli do spacáku, takže jsme neváhali a vrhli jsme se direct dolů. To bylo teprve hell. Vté tmě dolů byla to sranda. Mno když jsme se konečně dostali dolů na betonačku říkali jsme si, že už jdeme jenom po značce a že už se nemůže nic stát. Posledních 6 kiláků mělo jít úplně krásně. Místo toho bum. Přešli jsme odbočku a na půl až 3/4tě hoďky jsme se motali úplně mimo než nás napadlo se vrátit a hledat značku. Když jsme jí našli tak nás čekal poslední kopec nahoru kde jsem dostal takovou “malou“ krizičku která nás docela zpomalila. Ale tak co už, zabojoval jsem a došli jsme do cíle.

Byli jsme oba dost unavení. V cíli jsme zjistili, že jsme 7 z 24 tak jsme usoudili, že to nebylo tak hrozné. Dali jsme si párek a šli jsme na chvíli spát. Za hoďku jsme se probudili a spokojeně pádili domů. Nato že to byl můj první závod ve tmě bylo to super a těším se na další rok!:)