Strava

Facebook

Video

Archiv

Kategorie: Články

B7 by Žabak

B7 by ŽabakNádherný závod nabitý zvláštní energií lidí, se kterými jsme tento trail mohli sdílet…

Sedmááá!!! Jo dáme si s Metloszkem rozklus před nezmarem. Proč taky né že… Z mé strany trošku dost podceněný superhyperpornofrístajl. Akreditačka, domů, spát, bágl dát do race formy, postavit se dopředu na štart, popřát si se všemi štěstí aaaa 1,2,3… Bombýýýý!!! Výběh nebudeme přehánět, takže 4:30 stačí… Meee v lesoparku 1. place česká television nás zabírá a my konečně zpomalujem na vyrovnanější tempíčko. Javééc… Tam šušoidní pár and his family podporující nás jak pies a zatím pohodička... Na velkým javcu pípáme a hurá do seběhu! Porno, porno a najednou skoro asfalt… Co už… Za chvíli řeka… Iont, vodička a už si dáváme tu krásně vykosenou sjezdulku. Stoupáme za Tomem Štverákem( kterému patři velký respekt za výsledek )a už jsme nahoře a bombíme si rovku až k místu, kde se rozdělujeme s hoblíkama… Jdeme nahoru (r)opicu a voni už valí dolu na morávku… AU… Nárt… Upřímně řekl jsem si: „ jebal to pes!!! Máš před sebou ještě pár kocpů!!!“. Trošku pomalejším bombením jsme v Řece, kde se konečně cpeme melounkama a zde poprvé potkáváme nejlepší team na trati!!! ( Luboš a Marek). Kofolka a 5 melounků, které po metlykově držce před občerstvovačkou vážně bodly. Travný!!! První shit kopeček a lehká krizička, která byla zažehnána v křocích při seběhu ( meloun už jsem si na trase ani jednou nedal.) V krásné pár známých spolubojovníků a před námi lysá hora. To byl teprve píp kopec ( pod píp si představte co chcete. Metloš v tom měl jasno.) No začínáme stoupati a žáčíná se to také sráti! Přestávám fungovat, vytahuju denník s výmluvami a končím. NE!!! Předstávám fungovat, přiznávám to a žádám lukyho o gumopomoc. No… Pak říkal, že jsem fakt vypadal gupě… V ostravici jsem chtěl moc vzdát, ale věděl jsem, že můžu jít do doby, dokud nezkolabuju, protože můj parťák je nejlepší jakého bych si mohl přát!!! Smrk píp… Za 2:15 nahoru… Krize oba… Pořád se potkáváme s Aničkou a jejím parťákem… meee to bolí, všechno bolí… Dolů to jdeee!!! V Čeladné chci znovu skončit a Metloszek mi to opět zakazuje a valíme prostě dál… Všude známí lidé… Bavíme se a snažíme se sbíhat dolů z každého kopce… Na pustevnách nás dobíhá naše „ Mladá AVADU dvojka “ a to už není pjdel!!! Valime!!! Dole stále vysmátí s AVADU a naprosto nejlepším supportem ever. GUD… Nahorů dolů a pinďa-ula… Fofolka a Jaforfík před náma. To bylo teprve pro oba píp! Poslední kontrola nahoře a 7 km downchill, na který je stejný plán jako vždycky( synchronizovaně chcát a rubat všechny z kopca)... Utíkalo to fakt samo… Pocity neskutečné, náběh do města byl euforický a pro metloša dvakrát ( přijeli se podívat rodiče ), a tak se rozhodl že do cíle sprintujem!!! A cíl? Prostě úžasný a neubránil jsem se ani slzám v očích a už jsem stoupal a díval se na náměstí konečně z výšky té pomyslné K2. Bože paráda dole nám dali ty gumové náramky signalizující, že už tady nemusíme a pořádně teplé pivo. S metloškem sedáme do uličky slávy a čekáme na AVADU a další týmy! Po doběhu se s každým vítáme, objímáme a prostě si užíváme toho, že tady můžeme být zrovna s těmi lidmi, co máme rádi a za to jsem neskutečně šťastný!!! Děkuji všem lidem na trati, se kterými jsme se zdravili. Ať už známí a nebo absolutně neznámí týpci, děkuji všem kteří v nás věřili a úplně nejvíc děkuju svému parťákovi za to, že mě doslova dotáhl do cíle. Bez tebe bych to vážně metlošku nedal! Na tohle nikdy nezapomenu! Aaaaleee!!! MAREK A LUBOŠ!!! Největší dříči na trati!!! Po tmmtr vím, že nejhorší není závodit, ale o závodníky se starat. Mrzli potili krev a slzy jen abychom měli to po čem na trati toužíme, takže velký dík patří také vám!!! Jste best!!!